Příliš vzdálený je
svět, jenž chci obejmout.
A pak...
jako myšlenka v nepřetržitosti dnů
je všude, pronásleduje mne jako přízrak.
Je vše:
Jak mám mu uniknout?
Všudypřítomnost © Ladanseuse
Tento blog je věnován mé vlastní autorské poezii, poezii v próze, úvahám, výkladům a překladům, které bych ráda sdílela. Mé srdce hoří vášní pro tanec i psaní jakožto cestám tvořivé sebeexprese. Obé hovoří vlastním a mně líbivým jazykem, jenž metamorfuje, alchemizuje a odhaluje vnitřní svět. Zde zní hlas tichý, jenž touží být vyslyšen; zde bije srdce divoké jako tančící derviš. Mé já je poezií v pohybu, svým tancem promlouvám.
Žádné komentáře:
Okomentovat