Tělo a duše

 Čtou si v knize života
a objevují, 
že se na ně dívá prázdnota;
ve spleti těl
duše jim uniká;
dívají se do země
a čtou čáry ve svých dlaních,
kde vepsány jsou dráhy jejich života;
v dějinách světa 
zaniká jejich vlastní historie.

Vyšel měsíc ve svém třpytivém království
a noc vše do tmy ponořila;
mlha otisky prstů na oknech zahladila.
A chuť polibků a vůně těla
a rána, jež jsou holá, smutná, opuštněná;
zvadlé květiny;
oči ponořené do vína.

Naděje ztroskotala,
až na pokraj smyslů se ponořila
a zmizela do čistého bíla.

Tělo a duše © Ladanseuse
Napsáno r. 1998, redigováno r. 2021